ŽÁCI MIMOŘÁDNĚ NADANÍ

RADY PRO RODIČE NADANÝCH A TALENTOVANÝCH ŽÁKŮ

Je velmi jednoduché zničit sebedůvěru kteréhokoliv dítěte a obzvláště to platí o talentovaných, nadaných a schopných dětech. Jejich zážitky ze vztahu s učiteli, vrstevníky a rodiči jsou často kritické.

Proč je důležité vědět, zda je vaše dítě nadané?

Všechny děti - bez rozdílu, zda jsou nadané, bystré, průměrné či podprůměrné - si zasluhují mít šanci na šťastný a spokojený život. Nadané děti oslova žízní po znalostech a je životní nutností tuto potřebu rozpoznat co možná nejdříve, a to tak, aby rodiče a učitelé mohli těmto dětem poskytnout množství nejrůznějších příležitostí pro rozvoj jejich nadání a talentu. Dobrá škola se bude snažit najít výjimečně schopné děti a vyjít vstříc jejich očekáváním a potřebám. Je velmi jednoduché zničit sebedůvěru kteréhokoliv dítěte a obzvláště to platí o talentovaných, nadaných a schopných dětech. Jejich zážitky ze vztahu s učiteli, vrstevníky a rodiči jsou často kritické a je velmi důležité rozpoznat určité signály, které ávají tušit, že obtížně zvládnutelné, nešťastné či znuděné dítě má v sobě uschovaný talent.

Školák je ve vztahu ke vzdělávací instituci často zastupován svými rodiči a následující doporučení jsou adresována právě jim:

1. Nikdy nechoďte do školy rozzlobení. Zloba plodí jen další zlobu. Řekne-li vám vaše dítě po návratu ze školy, že ho jeho učitel nenávidí, je to jen krůček k tomu, abyste se rozzlobili. Evidentně snáze se takto bude cítit rodič nadaného dítěte, neboť je nanejvýš pravděpodobné, že on sám nebo ona sama patří též do kategorie nadaných. Pouze v průběhu výchovy tento talent nebyl rozpoznán a množství nerozřešených školních pocitů se datuje z doby vaší vlastní školní docházky. Snažte si to uvědomit a amatujte, že s sebou stále možná nosíte tuto starou zkušenost ze staré školní aktovky.
Teprve jste-li uklidněni, zatelefonujte do školy a požádejte o rozhovor s učitelem. Školní systém je systém byrokratický a má svou hierarchii. Týká-li se problém třídy, zavolejte nejdříve třídnímu učiteli a pozorně poslouchejte, co vám bude říkat. Nebudete-li s odpovědí spokojeni, teprve pak zavolejte řediteli školy a požádejte o schůzku. Dejte přednost řešení situace za přítomnosti obou - jak ředitele, tak i třídního učitele. Zjistěte si vše o hierarchii a správném postupu dříve, než způsobíte možný problém.

2. Buďte citliví v citlivých situacích. Z důvodů vašeho hlubšího vzdělání o nadaných a talentovaných dětech a o vhodných vzdělávacích rogramech pro ně se můžete ocitnout v nepříjemné situaci. Např. učitel bude citovat výsledky výzkumu, o kterém vy sami víte, že je již zastaralý. Mnoho učitelů je otevřených a přístupných novým informacím, jiní takoví nejsou. Snažte se tedy najít jiný způsob, jak dosáhnout toho, co vaše dítě potřebuje.

3. Buďte si vědomi obsahu slov, která používáte vy sami, a slov, která používají jiní. Použije-li učitel slova nebo termíny, které neznáte, požádejte o jejich vysvětlení. Někdy dochází k nedorozuměním, neboť lidé mají různé definice pro tatáž slova. Nemůžete dost dobře komunikovat s někým, s nímž nenacházíte společnou řeč.

4. Ptejte se sami sebe: "Čí je to problém?" Potřebujete být schopni určit, do čí kompetence problém spadá, ještě před tím, než ho začnete ešit. Říká-li vám učitel, že si není zcela jist, jak vyjít vstříc potřebám vašeho dítěte, současně to znamená vyvolat další jednání s ředitelem školy, koordinátorem pro talentované a nadané děti, školním poradcem nebo s jinou osobou znalou věci, která patří do systému, kteří by mohli pomoci učiteli a předat mu nějaké zkušenosti či nové poznatky.

5. Připravte si plán. Stanovte si krátkodobé a dlouhodobé cíle o tom, čeho chcete dosáhnout pro své dítě. Připravte si akční plán a strategii. dělejte si časový harmonogram. Pohlížejte sami na sebe jako na člověka, který problém vyřeší. Abyste problém mohli vyřešit, musíte jej nejdříve pojmenovat, definovat a doslova tisíckrát probrat všechna možná řešení, poté vybrat ta nejpravděpodobnější řešení a vše vyzkoušet. Nepůjde-li to, zkuste jiný nápad. Buďte vytrvalí, dobře organizovaní a soustředěni na dosažení vašeho cíle.

6. Veďte si dokumentaci o vašich aktivitách. Máte-li více než jedno dítě, zaměstnání, domácnost či vedete-li svou vlastní firmu, děláte brigády a máte pár vlastních koníčků, může být pro vás problematické si přesně pamatovat datum poslední schůzky s učitelem vašeho dítěte, o čem jste přesně diskutovali a na čem jste se ohodli. Udělejte si pár poznámek. Pokud jste se s učitelem dohodli na nějakých specifických bodech a chcete-li se ujistit, že váš vzájemný rozhovor je oběma stranám naprosto jasný, napište dopis s výčtem všeho, co si myslíte, že se stalo během schůzky, a odešlete ho elektronickou poštou učiteli, přičemž ho požádejte o odpověď, pokud shledá, že se v názorech různíte.

7. Poděkujte učitelům. Máte-li školní konferenci, zašlete druhý den noticku s poděkováním. Dokonce i v případě, že setkání neprobíhalo příliš dobře, zašlete pár řádků s poděkováním dotyčnému za jeho či její čas. Buďte vždy upřímní. Je důležité, aby komunikační linky byly vždy otevřené.

8. Buďte informováni. Buďte vždy dobře informováni o třídě vašeho dítěte, o vašem okrese, o zákonech a o potřebách nadaných dětí. Vhodný čas k návštěvě učitele vašeho je před tím, než je objeví jakýkoliv problém. Vztah navažte již na začátku školního roku. Zajímejte se o jednání školní rady a o případné problémy se kolním rozpočtem. Jsou to možná nudné problémy, ale často můžete získat informace a přehled, které byste jinde nevyčetli. Přesvědčte se o tom, zda se na dané škole počítá s nadanými dětmi. Piplejte si ty, kteří tuto problematiku podporují a poskytujte informace - způsobem který neohrožuje - těm, kteří tuto problematiku ignorují.

9. Sdružte se s ostatními rodiči za účelem emocionální podpory. Je to základní bod pro vaši zdravou existenci. Být rodičem je těžká práce. Být odičem nadaného či talentovaného dítěte (nebo snad dětí) je ještě těžší. Buďte si vědomi toho, jaké síly má vaše dítě a současně i toho, že vaše dítě se může dívat na svět jinak, s jinou perspektivou a může mít skryté hluboké vášně či zájmy.
Utrousí-li někdo i tu nejmenší negativní poznámku o vašem dítěti, nejefektivnější postup je s dotyčným okamžitě souhlasit, le ihned celou věc převrátit na pozitivní stránku. Např., řekne-li někdo, že vaše dítě je samotář, můžete opáčit: "Ano. Byl vždycky velmi nezávislý a své zájmy si vybíral sám." Řekne-li ěkdo, že vaše dítě je vskutku tvrdohlavé, mohli byste řídi: "Ano. Vždycky byla velmi odhodlaná a vytrvalá." Vyjádří-li se někdo o příbězích, které vypráví vaše dítě, že jsou "bizardní a podivné", mohli byste to komentovat slovy: "Ano. Je velmi kreativní a má velkou představivost."
Snažte se sdružit s rodiči podobných dětí, jako je to vaše. Najděte je a vyměňujte si s nimi pravidelně zkušenosti. Nejste nikdy sami.

10. Uznejte, že záleží v první řadě na vás, jak dobře vzdělané bude vaše dítě. Osoba, která je nejdůležitější ve vzdělání vašeho dítěte je ta, která je současně nejdůležitější v jeho životě. Tímto člověkem jste vy sami. Zajistěte vašemu dítěti přístup k rozmanitým knihám. Nemusíte mu je dát do ruky a nařídit mu, aby si je přečetl. Jen tak je nechte povalovat. Chcete-li být obzvlášť rafinovaní, schovejte je. Děti si je najdou.
Poslouchejte různé druhy hudby v rádiu. Otevřete se pro různé ideje, kultury či různým způsobům náhledu na danou věc, a to co možná nejvíce. Stanovte si priority. Nenechávejte se limitovat omezeným rodinným rozpočtem. Buďte tvořiví a velkorysí při sdílení názorů s jinými rodiči.

Se svým dítětem hovořte. Někdy jsou ty nejkratší odpovědi ty nejlepší. Vyžaduje-li dítě detailnější odpovědi, nasměrujte ho ke zdrojům, kde může dodatečné informace samo vyhledat a získat.

Pamatujte, že vždycky jsou k dispozici možnosti. Nebude-li fungovat podle vašich představ státní škola, zkuste tedy soukromou. Konec konců i možnost domácího vyučování v našem prostředí se jednou stane běžnou skutečností. Jsou jiní, kteří to již vyzkoušeli a udělali a zajisté i vám rádi pomohou.

Nenakládejte na vaše dítě příliš a nenechte vaše starší dítě, aby samo sebe přetěžovalo. Každý potřebuje čas na přemýšlení, plánování a - to nejvíce - na snění.